Nocturna ve městě v neděli 17. května v  hale kostela sv. Václava v Torontu: Milan Brunner hrál na flétnu a doprovázela jej Marta Laurincová.

[nggallery id=19]

[nggallery id=10]

Ivana Ženatého netřeba představovat. Je to umělec, kterého přijal svět, ale kterého nepřijala vlastní země, a to ani přesto ne, že sami jeho kolegové o něm tvrdí, že je v domácích poměrech absolutní jednička. Proto přijal pohostinnosti země sousedů – stal se profesorem na saské univerzitě, kde – na rozdíl o domácí vysoké školy – si považují mít muzikanta takových kvalit ve svém profesorském sboru. Také jeho žena Katarína učí hudbě. Pianistku, mluvící slovenským jazykem, jsem poznali na Nocturnech právě v odbě, kdy se zrovna vzali. Dnes je matkou dvouletého Juraje a v očekávání dvojčat. V Torontu maestro koncertoval za doprovodu pianisty Václava Máchy, který tady velice dobrou pověst z domova jenom potvrdil. Není tajemstvím, že rodina muzikantů žije v Německu snad pouhé tři hodiny od Prahy.

Hudebne-poeticke skvosty:

[nggallery id=9]
Program složený z hudby, recitace a dramatizace krásného slova připravila již posedmé Olga Turoková. A přestože v tentýž den se konaly velikonoční trhy a další pořady v komunitě, byla hala kostela sv. Pavla v Torontu téměř zaplněna. Na programu se podileli Andrej Pevný hrou na varhany, Marka Rajná zpěvem a hudebním přednesem, recitovaly sestřičky Žanetka a Danielka Pastorovy – nutno upřesnit, že ve slovenštině (holčičky čtou, mluví i recitují bez akcentu), dále recitovaly Katka Kozáková, Eva Slatkovská, Věra Kohoutová a Olga Turoková, zpívaly matka s dcerou Zita a Gena van Oosten, Jarek Číhal, na klavír hrál Jovan Stojkovič, v dramatizaci vystupoval mj. Petr Kohout. Diváci program hodnotili jediným slovem – nádherný, a přáli by si takový uspořádat ještě ne jednou.

[nggallery id=2]