Jarek Nohavica opět v Torontu « Nový Domov – The New Homeland

Jarek Nohavica opět v Torontu

September 30th, 2008 by Jerry Kott

Pro mnohé krajany byla minulá vystoupení Jarka Nohavici v Torontu velkým překvapením – a jak by ne. Nohavica byl až do roku 1989 znám poměrně malému okruhu posluchačů – převážně studentů, trampů a mladých lidí se zájmem o folkovou hudbu v tehdejším Československu (kotlíkářů, jak se jim často posměšně přezdívalo).

Nohavica neměl po pádu komunismu velký zájem o vystupování v Kanadě. V roce 1993, při mé první návštěvě Čech, hrál Nohavica na festivalu Horácký džbánek ve Žďáře nad Sázavou. Byl to báječný koncert, už proto, že hrál s dalším vynikajícím folkařem Karlem Plíhalem. Po koncertu jsem za ním šel a lákal ho na vystoupení do Toronta. Odpověděl mi tenkrát, že “pro emigranty nehraje”. Bylo mi z toho dost smutno, ale vím, jaký vztah v té době měla většina české společnosti k exilovým komunitám v zahraničí… V každém případě jsem rád, že Nohavica změnil svůj postoj, a že ho (už poněkolikáté) můžeme přivítat v Torontu.

Přestože Nohavica byl autorem několika hitů populární hudby, jeho hlavní tvorba byla (a dodnes je) folková, zaměřená na komornější atmosféru studentských klubů či fokových festivalů. Během osmdesátých let takových festivalů přibývalo, ale byly obvykle (záměrně) drženy mimo hlavní proud československé kultury. Každý festival, každý koncert musel být schválen nějakým okresním funkcionářem, takže se dost často stalo, že Nohavica nedostal povolení hrát.

Měl jsem tu čest být u toho, když se Nohavica dostal do širšího povědomí české folkové scény. Bylo to v roce 1983 na Portě v Plzni. Porta byla obrovská událost. Mnozí z našich krajanů se na ni dodnes dívají s despektem, zřejmě proto, že byla organizovaná Socialistickým svazem mládeže (SSM) a pod záštitou jeho ústředního výboru. Nicméně to byla právě Porta a její celonárodní význam, které umožnily vzrod menších festivalů, a tím se rozrostly řady jak posluchačů, tak autorů kteří více a více otevřeně promítali “socialistickou realitu” prostřednictvím své tvorby.

Nohavicovy písničky byly pro nás studenty úžasné. Pánové nahoře, Husita, Když mě brali za vojáka, to byly písně, které mluvily z duše každému koho trápily výsledky normalizace a falešné perestrojky. Nikdy nezapomenu, když jsem poprvé slyšel Naši eskadronu (překlad ruské písně Bulata Okudžavy) nebo Rakety, kteroužto písní reagoval Nohavica na umístění sovětských raket středního doletu na území Československa v listopadu 1983. Dodnes mi běhá mráz po zádech když poslouchám Darmoděje, a Kometa jako kdyby byla napsána na zakázku pro mého prvorozeného syna v roce 1986.

Ale asi nejsilnější dojem že všech Nohavicových písní na mně udělala Pravda a Lež. I když Nohavica není jejím autorem (píseň napsal ruský písničkář Vladimír Vysocký a autorem českého překladu je Milan Dvořák), v Nohavicově provedení se píseň stala jedním z nejsilnějších symbolů odmítání lživé propagandy komunistického režimu. A tak, milí čtenáři, mi dovolte, abych se s vámi alespoň podělil o svůj vztah k Jarkovi Nohavicovi i pocity které mě dodnes provázejí při četbě lživých propagand nejrůznějšího druhu.

Pravda a Lež

Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála
pro blahoslavený navlíkla honosný šat
v zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála
ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat

A Pravda znavená usnula jen co si sedla
ze sna se culila naivka důvěřivá
jen oči zavřela už se Lež z postele zvedla
a začla si pokradmu zkoušet ten její háv

S Pravdou mně můžete leda tak políbit záda
ženská je ženská tak jakýpak cavyky s ní
kdopak tu rozpozná která je Lež která Pravda
až budou obě dvě donaha vysvlečený

Na její blůzu si její brož fešácky připla
pod paží stříkla si jejím dezodorem
peníze hodinky doklady všechno jí štípla
odplivla odporně zaklela vypadla ven

K ránu až zjistila Pravda co všechno jí schází
před zrcadlem se pak notně podivila
někdo už odněkud donesl hrst černých sazí
aby se ta čistá Pravda tak nelišila

Pravda se smála že na ni kameny házejí
vždyť lež je to všechno a Lež taky mý šaty má
blahoslavení s ní protokol sepsali rázem
byla to rozmluva dost málo přívětivá

Vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda
ostatně cizí šmouhy přišili jí
nějaká mrcha tu tvrdí že je prej Pravda
a zatím se potlouká nahá a ve škarpě spí

Ubohá Pravda se brání a přiznat se nechce
to máš holka marný jak chceš se dušuj a křič
Lež zatím potvora ukradla vzrostlýho hřebce
a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč

Leckterej hlupák se dodneška o Pravdu hádá
pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš
jistěže ve světě nakonec zvítězí Pravda
ale až dokáže to co dokáže Lež

Často je k mání vodky jen půl litru na tři
a ani nevíš s kým dneska přenocuješ
někdo tě vysvlíkne řeknou ti že ti to patří
a dřív než se naděješ nosí tvé kalhoty Lež

Koncert Jaromíra Nohavici se koná 9. října od 19.00 hodin v Ukrajinském kulturním středisku, 83 Christie Street, Toronto. Více informací poskytne Martin Rejzek na tel. 416-876-3705

Tags:

 

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.