Nadherny koncert detskeho pevecekeho sboru z Prahy ROLNICKA, ktera ma vice nez tricetiletou tradici, jsme v Torontu zazili v utery 21. cervence. Zastavil se v Torontu, aby dale pokracoval na ceste do USA na festival pisne.
Fotky najdete zde
Nadherny koncert detskeho pevecekeho sboru z Prahy ROLNICKA, ktera ma vice nez tricetiletou tradici, jsme v Torontu zazili v utery 21. cervence. Zastavil se v Torontu, aby dale pokracoval na ceste do USA na festival pisne.
Fotky najdete zde
Je to již dvacet let, co v neděli 2. července 1989 byl v Torontu na Masaryktownu odhalen monument Znovuukřižovaný, který postavil sochař českého původu Josef Randa. Monument byl vybudovaný díky sbírce bývalých politických vězňů a pozůstalých obětí komunistického systému. Svého času to byl jediný a první monument postavený na uctění památky obětí komunitické diktatury na světě. Foto z oslav najdete ZDE.
Fotky zde. 62. česky a slovenský den se konal na Masaryktownu v sobotu 20. června. Sešlo se na něm tentokráte jen kolem tříset lidí, zatímco předchozí návstěvnost se počítala přes tisícovku. Na vině je počasí, které nepřálo od božího rána. Pršelo, sotva člověk otevřel oči, a neskoncilo, ani když je v noci utahaný, zavíral.Nicméně byla nálada nádherná, přátelská atmosféra, tančilo se, zpívalo i veselilo. VK
Fotky zde. Koncert rock-folkové ve středu 17. června byl zážitek pro všechny. Kolem tří set diváků přichvátalo v dešti do tmavých prostor s blikavými světýlky a se čtyřmi obslužnými centry v rozích místnosti, aby uvítali v Kanadě poprvé a na jediném koncertu Čechomor rock-folkový band. Možná by zlí jakysoké tvrdilky, že právě rpoto, že koncert byl zdarma, přišlo tolik zájemců, ale dalo by se oponovat, že za lidovou písní moravskou, českou a z moavkso.slovenského pomezí nechodí návštavníci z čirého hecu nicnedělání. S profeisonály si zazpívala i česká Kanaďanka Lenka Nováková, které nedělalo žádné potíže se jim v jejich profesionalitě svojí muzikálností vyrovnat. Byli jsme na naši Lenku všichni pyšní, měla odvahu, a my jsme ji za to odměnili sympatiemi a obdivným potleskem. VK
Zabery z akce najdete ZDE
Pro vaše potěšení, další obrázková galerie akcí české komunity
Nocturna ve městě v neděli 17. května v hale kostela sv. Václava v Torontu: Milan Brunner hrál na flétnu a doprovázela jej Marta Laurincová.
[nggallery id=19]
Největší kulturní události v naší komunitě byla bezesporu návštěva královny české komedie Jiřiny Bohdalové, která ve čtyřech představeních tragikomedie irského dramatika Biana Friela Lásky paní Katty předvedla hlavní roli paní Katty. K hostování ji při příležitosti ukončení významné 40. divadelní sezóny pozvalo Nové divadlo v Torontě.
[nggallery id=18]
Masaryk Memorial Institute Inc – AGM 2009 – Novou prezidentkou Masarykova ústavu je Dagmar Vavrušová. Je v čele organizace, která si vzala za cíl udržovat kulturní dědictví české a slovenské kultury za hranicemi. Úkol je to o to těžší, že čím mladší generace, tím rychleji se asimiluje do nového prostředí a přirozeně také rychleji přejímá nejen jazyk, ale i kulturu nové země. Společně se Češi a Slováci scházejí pravidelně každoročně na svém Českém a slovenském dni Kanady, letos se koná 20. června. Přijďte také, chyběli byste nám…
[nggallery id=17]
Festival Sokol Toronto v neděli 19. dubna v hale kostela sv. Václava v Torontu
[nggallery id=15]
Divadelní představení s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli Lásky paní Katty:
[nggallery id=11]
Současný irský autor Brial Friel patří doma k těm nejznámějším. Napsal celou řadu her ze současného života, v nichž řeší problémy mezilidských vztahů zejména v rodině. Jeho tvorba tak trochu připomíná čechovovské pojetí pohledu na jeho postavy, do nichž zcela úmyslně vplétá – řekněme zjednodušeně – dobro i zlo, takže divák vlastně ani dost dobře neví, kdo z jeho lidiček na scéně patří na stranu dobrou a kdo na špatnou. Protože takový je život – nikdo nemá povahu sněhobílé barvy, každý má něco, čím se moc chlubit nechce a něco, čím by si uznání okolí zasloužil. Jak je to s pani Katty a její rodinou, o tom nejlépe ví režisérka Dáša Beláčiková. Přijďte se podívat, včas si ale objednejte lístky, aby se na vás dostala židle.
V těchto prostorách hraje Nové divadlo více než deset let, ale tato hra je již poslední, protože se vedení auditoria rozhodlo ji přestavět. To ale neznamená, že ND hrát nebude. Naopak, v činnosti tato 40letá, v naší komunitě nejstarší, divadelní scéna neustane, už nyní se hledají pro diváky i herce důstojné a technicky odpovíádající prostory.
A ještě jedna perlička – shodou okolností bude paní Bohdalová v neděli 3. května slavit své narozeniny. To se bude dávat poslední představení nejen v této budově, ale i tohoto titulu. Užijte si jich ve zdraví, paní Bohdalová, moc se na Vás už dnes těšíme.
Oloumoučtí mladí hokejisté byli Kanadou nadšeni.
[nggallery id=16]
Stepping on toes – divadelní představení studentů Torontské univerzity pod vedením českého režiséra Jiřího Havelky, 18. 3. 09
[nggallery id=14]
Setkat se s mladými lidmi, studenty divadelního umění na torontské univerzitě, při jejich práci, bylo doslova potěšením. Projekt, který navazoavl na tři předchozí, kdy torontští studenti navštívili Prahu a opačně, aby nakonec spolu vytvořili jedno velké představení, realizoval prof. Michael Schonberg, profesor divadelních věd na této univerzitě, mj. teoretik, autor a režisér v jedné osobě. (more…)
[nggallery id=10]
Ivana Ženatého netřeba představovat. Je to umělec, kterého přijal svět, ale kterého nepřijala vlastní země, a to ani přesto ne, že sami jeho kolegové o něm tvrdí, že je v domácích poměrech absolutní jednička. Proto přijal pohostinnosti země sousedů – stal se profesorem na saské univerzitě, kde – na rozdíl o domácí vysoké školy – si považují mít muzikanta takových kvalit ve svém profesorském sboru. Také jeho žena Katarína učí hudbě. Pianistku, mluvící slovenským jazykem, jsem poznali na Nocturnech právě v odbě, kdy se zrovna vzali. Dnes je matkou dvouletého Juraje a v očekávání dvojčat. V Torontu maestro koncertoval za doprovodu pianisty Václava Máchy, který tady velice dobrou pověst z domova jenom potvrdil. Není tajemstvím, že rodina muzikantů žije v Německu snad pouhé tři hodiny od Prahy.
Hudebne-poeticke skvosty:
[nggallery id=9]
Program složený z hudby, recitace a dramatizace krásného slova připravila již posedmé Olga Turoková. A přestože v tentýž den se konaly velikonoční trhy a další pořady v komunitě, byla hala kostela sv. Pavla v Torontu téměř zaplněna. Na programu se podileli Andrej Pevný hrou na varhany, Marka Rajná zpěvem a hudebním přednesem, recitovaly sestřičky Žanetka a Danielka Pastorovy – nutno upřesnit, že ve slovenštině (holčičky čtou, mluví i recitují bez akcentu), dále recitovaly Katka Kozáková, Eva Slatkovská, Věra Kohoutová a Olga Turoková, zpívaly matka s dcerou Zita a Gena van Oosten, Jarek Číhal, na klavír hrál Jovan Stojkovič, v dramatizaci vystupoval mj. Petr Kohout. Diváci program hodnotili jediným slovem – nádherný, a přáli by si takový uspořádat ještě ne jednou.
Jak jsme utekli Hitlerovi – večer věnovaný 100. narozeninám Sira Nicholase Wintona, čtvrtek 26. 3. 09
[nggallery id=13]
Sál byl téměř neprodyšně obsazený lidmi, kteří se chtěli osobně setkat s dětmi, které zachránil těsně před nástupem Hitlera v roce 1939 v Československu, Sir Nicholas Winton, tenkrát “jenom” Nicholas Winton. Dnes se tento úctyhodný člověk dožil 100 let. Jeho skutečně jen zlomek života byl zaznamenán v Emmy Award-winnig oceněném snímku slovenského osmačtyřicetiletého dokumentaristy Matěje Mináče The Power of Good, který obletěl snad celý svět. Když se řekne jeho jméno, každému se vybaví 669 dětí doslova zachráněných před nacistickým katovstvím. Večeru byli přítomni zachráněné děti – věhlasný Jose Schlesinger, původem Slovák, a světový spisovatel Peter C. Newman, původem Pražák. S oběma hovořila známá redaktorka CBC Television Hana Gartner, jejíž místem narozeníje rovněž Praha.
Tento úžasný vzpomínkový večer zorganizoval generální konzulát ČR v Torontu společně s britským GK a agenturou CzechTourism Canada.
Po snímku se opravdu shánějte a snažte se jej vidět za každou cenu, stojí zato. Stojí zato vidět a na dálku se seznámit s člověkem, jehož člověčenství voní nekončícím životem a vesmírnou nadějí.
[nggallery id=12]
Vernisáž výstavy obrazů umělců kontroverzního malířského směru New New Painting se konala 21. března v soukromých prostorách tohoto jediného muzea snad i na světě, které v Torontu založil malíř českého původu Joseph Drapell. Ten umí o malířství jako takovém vyprávět velice zajímavé, taže pokud se chcete dozvědět více nejen o této skupině jedenácti new new malířů, zajděte si do muzea New New. Každý výstava trvá zhruba dva měsíce, je dobré předem zavolat a domluvit si schůzku – v každém případě se to vyplatí. Joseph Drapell je i výjimečný společník.
123 Bellwoods, Toronto, ON, 416-603-4111
This exhibition is devoted to only half of the artists in this hot & controversial artistic movement. It includes recent developments of Lucy Baker, Steve Brent, Joseph Drapell, John Gittins, Graham Peacock and Jerald Webster. Most of these works have not been exhibited previously and are excellent examples of the challenge this movement presents to the status quo (that being conventional, established taste). Innovation alone is not enough—the work also needs to have a formal power to communicate its non‑verbal content successfully. These artists have renewed the discipline of painting in the last two decades following their launch in Paris in 1991.
[nggallery id=2]