Generální guvernérka Kanady, paní Michaëlle Jean, je v současné době kanadské politické krize na státní návštěvě České republiky. Včera položila věnec u hrobu neznámého vojína v Praze. Během státní recepce pořádané u příležitosti její návštěvy presidentem České republiky Václavem Klausem přednesla paní Jean projev, v němž se zabývala postavením a úlohami mladé generace v současném světě. Český text projevu paní Jean přinášíme dále.
Paní Jean předčasně ukončila svoji cestu po zemích střední a východní Evropy a zítra se vrací do Kanady aby se mohla věnovat současnému politickému vývoji.
Štěstěna se na nás vskutku usmála, Vaše Excelence, když nás tak brzy přivedla zpět do Vašeho hlavního města a Vaší země.
Můj manžel Jean-Daniel Lafond a já s radostí vzpomínáme na naše velmi živé diskuse během nezapomenutelného oběda s Vámi, Vaše Excelence, a s Vaší ženou.
Sotva rok uplynul od té chvíle, kdy jsem navštívila Prahu v souvislosti s 11. každoroční konferencí Fórum 2000.
Velmi ráda jsem tehdy na této konferenci přednesla úvodní projev. Důležitou událostí pro mne byla skutečnost, že jsem se mohla zúčastnit diskuse u kulatého stolu o potřebě využít schopností našich mladých lidí.
Během svého mandátu Generální Guvernérky Kanady jsem zvolila za svoji pioritu mladé lidi a nyní nevynechám jedinou příležitost k tomu, abych naslouchala jejich problémům, jejich řešením a jejich tužbám.
V naší zemi a po celém světě se mladí lidé vehementně vyjadřují k nejožehavějším otázkám bytí našich národních společností a opakovaně mi zdůrazňují, že naší prvořadou povinností je solidarita.
Přitom tito mladí lidé nedefinují solidaritu ve smyslu etnického původu či geografického místa, které obýváme, nýbrž ve vztahu k našim společným hodnotám.
Myslí tím hodnoty, Vaše Excelence, které se diametrálně liší od zglachšaltovaného myšlení v době komunismu, které jste Vy sám definoval minulý říjen v americkém Seattle jako „model radikálního odvržení svobody“.
Právě letos, kdy jsme si připomněli 40. výročí sovětské invaze, je nanejvýš důležité, abychom dopřáli sluchu našim mladým lidem a konečně jim umožnili, aby se s námi otevřeně podělili o svoje vize světa.
Během této státní návštěvy v České republice se zaměřím na mladé lidi, protože členové mé delegace i já sama jsme naprosto přesvědčeni, že jejich pohled přinese potřebnou novou dimenzi do našich společných úvah o tak závažné otázce, jakou je integrace v rychle se otevírajícím světě.
Mladí lidé, se kterými jsem se dosud setkala na svých cestách po Kanadě i v zahraničí, jednomyslně uznávají toleranci jako fundamentální hodnotu, kterou nepovažují – abych použila slov antropologa Claude Lévi-Strausse – za „pouhý kontemplativní postoj projevující shovívavost k naší minulosti a k naší přítomnosti“.
Ve skutečnosti vidí toleranci – jak pokračuje pan Lévi-Strauss – „jako dynamický postoj, který zahrnuje předvídavost, porozumění a aktivní prosazování toho, jaký svět si přejí“.
Mladí lidé, kteří díky novým technologiím již nejsou spoutáni v čase ani prostoru, se svobodně a přirozeně pohybují v celosvětových sítích, které jsme před necelými 30 lety nemohli ani tušit, a hledají nové cesty k sociální harmonii.
Rozhodně již vědí, že – jak se o literatuře vyjádřil Franz Kafka ve svém deníku – literatura je „útokem na hranice“.
Je útokem na všechno, co usiluje omezit myšlení, udusit svobodný projev, přinutit nás k tomu, abychom se stáhli sami do sebe, stigmatizovat toho druhého.
K této tématice je obzvláště citlivý můj manžel, filmový producent a filozof, Jean-Daniel Lafond, neboť žijeme v době, kdy mnozí by raději ponížili kulturu na úroveň tržní logiky místo toho, aby ji udržovali jako kritický prvek naší civilizace.
Žijeme totiž v době, kdy našimi jistotami o vlastní identitě otřásají obrazovky po celém světě.
Jsme toho názoru, že ve světě lidí, který usilovně hledá cesty k nové vlastní definici, je právě příspěvek mladých lidí životně důležitým faktorem.
Jsme si vědomi následků útlaku minulého století pro lidi České republiky, pro celou její generaci.
Dnes je Kanada domovem asi 80 000 občanů českého původu, z nichž většina přišla do naší země ve své touze po svobodě po druhé světové válce a po událostech roku 1968.
Tyto ženy a muži pomohli vybudovat dnešní Kanadu a vytvořili silná pouta mezi oběma našimi zeměmi.
Tato pouta spatřujeme i ve velmi úspěšných akademických studijních výměnách mezi našimi zeměmi, a to zejména od založení Středoevropské asociace pro kanadská studia na Masarykově univerzitě v Brně v roce 2003.
Jasně tato pouta spatřujeme v naší ekonomické spolupráci zvýrazněné existencí téměř 50 kanadských společností v České republice.
Vaše Excelence, v této souvislosti nemohu samozřejmě pominout nutnost zdůraznit velký příslib do budoucnosti, který představuje Rámcová dohoda o mobilitě mládeže, kterou naše vlády podepsaly v roce 2006.
Po její ratifikaci budou moci mladí lidé ve věku od 18 do 35 let obou zemí získávat pracovní zkušenosti v druhé smluvní zemi, což samo o sobě povede k otevření nových cest a příležitostí k výměně mezi námi.
Dále pak Kanada a Česká republika spolupracují v celé řadě multilaterálních organizací, jako je zejména Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a patří k nim i mise mírotvorných jednotek v bývalé Jugoslávii a Afghánistánu.
Jsme hrdi na to, že jsme byli první zemí, která ratifikovala členství České republiky v Organizaci severoatlantického paktu.
Jsme neobyčejně potěšeni okolností, že Vaše země je součástí velké rodiny národů La Francophonie.
Těšíme se na chvíli, až Česká republika v roce 2009 převezme předsednictví Evropské Unie, a doufáme, že budeme s Vámi spolupracovat na příštím ekonomickém summitu Kanada – Evropská Unie, který se poprvé konal minulý měsíc v kanadském městě City of Québec.
Domníváme se, že v tomro stále otevřenějším a složitějším světě je důležité, aby Kanada posilovala spojenectví s členskými zeměmi Evropské Unie a vytvářela nové sítě spolupráce.
To jasně dokazuje, že bratrská pouta mezi našimi zeměmi daleko přesahují naši společnou láskou k lednímu hokeji.
Můj manžel a já jsme dnes vedli velmi plodné rozhovory s Vámi, Vaše Excelence, s předsedou vlády, s předsedou Senátu a předsedou Národního shromáždění, a konečně pak s primátorem hlavního města Prahy.
V uplynulých dnech jsme měli rovněž příležitost projít místa, kudy kráčela úctyhodná historie Vaší země, když jsme navštívili hrad Špilberk, Slavkov a Telč, a často jsme navázali inspirující rozhovory s mnohými občany Vaší země.
Pro několik příštích dnů plánujeme pokračovat v dialogu s ženami, muži a mládeží z institucí a občanských sdružení, kteří z České republiky učinili zářný vzor kladného postoje a demokracie v dnešním světě.
A to je, Vaše Excelence, vpravdě triumfální pomsta historii minulého století.
Vaše Excelence, můj manžel a já Vám chceme upřímně poděkovat za vřelé přijetí, kterého se nám od Vás dostalo a za uspořádání této skvělé recepce na naši počest.
Chci Vás ujistit o tom, že Vám patří přátelství všech Kanaďanů.
V tomto nedokonalém světě, který touží po lepším, jsou naše dvě země živým důkazem toho, že součet našich solidarit je nekonečně větší než součet našich rozdílností.
Ať žije a dále roste přátelství mezi Kanadou a Českou republikou a ať mladí lidé našich dvou zemí rozšiřují toto přátelství po nových a smělých cestách!
Tags: Česky